Soustředění talentovaných dívek se zúčastnila i Zdeňka Kramperová.

Soustředění talentované mládeže, které jsou každoročně v Nymburce pořádány Českým nohejbalovým svazem, se pravidelně účastní i zástupci benešovského klubu. Tentokrát to bylo v soustředění, určeném kategorii dívek, kde dostala pozvánku Zdeňka Kramperová (*2007). A jak svou účast odchovankyně bystřického střediska tréninkového centra mládeže klubu hodnotí?

Zdeňko, dostala jsi pozvánku, určenou výběru deseti nejlepších hráček své kategorie. Bylo to překvapení?

Bylo a zpočátku jsem byla dost zmatená. Ještě žádnou soutěž pravidelně nehraji, divila jsem se, proč jsem pozvánku dostala. Měla jsem z toho radost, ale i velké obavy, abych neudělala sobě i klubu ostudu.

Osobně tě týden před soustředěním měl možnost okouknout i trenér ženského nároďáku Jiří Šmejkal, který do bystřického střediska TCM přijel na kontrolu.

Říkal mi, že se nemusím stŕesovat a že si mám soustředění užít.

Jak rámcově soustředění v Nymburce probíhalo?

V sobotu náš čekaly dva tréninky, fyzické testy a večer jsme relaxovaly ve vířivce. V neděli pak další trénink, fotografování a předávání dárků.

Na soustředění jste také dostaly propůjčen reprezentační úbor.

To bylo hezké, ale na konci jsme ho museli zase vrátit.

Zmínila jsi fyzické testy. Jak se ti v nich dařilo?

Docela dobře. Obsahovaly několik disciplín jako běh na hřišti, člunkový běh, trojskok, přesah a výšvih nohou. Skončila jsem na třetím místě.

A jak se ti dařilo v herní části?

Hodně jsem se bála, že budu nervózní a že mi to nepůjde. Hráli jsme hlavně trojky, občas i dvojky, singl ne. Byly tam dobré hráčky, kdybych se měla ohodnotit, tak to byl takový horší průměr. Nejjistější jsem se cítila na nahrávce a servisu. V poli to byl takový průměr. Nešlo mi ale smečování. V sobotu jsem se cítila lépe, v neděli už byla znát únava. Tréninky vedli Veronika Malátová a Jiří Šmejkal, který nám také provedl jejich vyhodnocení a na konci soustředění i individuální vyhodnocení.

Nakoplo tě soustředění k dalšímu tréninkovému úsilí?

Určitě. Byl to dobrý zážitek. Zatím jsem ale nad nějakým velkým cílem v nohejbalové kariéře nepřemýšlela. Asi je to ještě hodně daleko. Ale samozřejmě bych se chtěla posunout výše.

Není ti ale líto, že z bystřické líhně jsi nakonec zůstala sama?

Je pravda, že v Bystřici nás holek začínalo dost. Byla tam Bára Koubková, Míša Milecká, Nikča Nagyová, Aneta Businská, Natka Klomínková. Některé z nich s námi i jezdily na kemp na Lipně. Nakonec jsem zůstala sama s klukama. Není to špatné, ale mezi holkama se cítím jistěti, než když hraju proti samým klukům.

Fotogalerie:

(foto Vlastimil Pabián)