Bez medaile zůstal tentokrát pořadatelský klub na 60. ročníku Šacung Cupu.
Jen málokdy se ani jedna domácí sestava na hlavním turnaji na osadě Šacung nepodívala do semifinále. Zatímco v loňském roce domácí trojice braly stříbro a bronz, letos se souboje nejlepší čtveřice musely obejít bez nich. Jako první se s turnajem rozloučila C sestava s Matějem Prachárem, Jakubem a Adamem Fürbacherovými. "Naše výkony byly velmi proměnné, zejména díky špatné mezihře. V prvním setu jsme měli na háku Čakovice, vedli jsme 9:6 a nedokázali set zavřít. Soupeř ale ukázal zkušenost. Paradoxně jsme jej druhý set přejeli 10:3. Další zápas se Vsetínem A nám nesedl, i když jsme si na dost věřili. V posledním zápase s dorosteneckým výběrem ČR jsme na postup museli vyhrát. Jenže zase jsme v prvním setu selhali, vedli jsme 7:2 a prohráli. Pak už to na nás dolehlo. Brzké vyřazení je pro nás zklamáním, čekali jsme více," zhodnotil vystoupení Jakub Fürbacher.
Sítem základních skupin i osmifinále prošla úspěšně druhá domácí sestava Jiřího Doubravy, Pavla Ježdíka a dorostence Jana Šperlíka. "Ze sestavy vypadl na poslední chvíli zkušený Libor Chytra, byl jsem osloven a rád šanci zahrát si proti nejlepším vzal. Jirka Doubrava i když rok nehrál, na tomto turnaji patří mezi nejúspěšnější a v původní sestavě tady vyhráli před dvěma roky. Naším cílem bylo dostat se do semifinále a pak se uvidí. V základní skupině jsme měli dvě remízy a museli tak hrát osmifinále se Vsetínem A. První set jsme celý byli nahoře, soupeř dotahoval. Ve druhém jsme prohrávali už 7:9, ale ještě to stihli otočit. Ve čtvrtfinále nás čekal jeden z hlavních favoritů, obhájce z Čelákovic. První set byl z naší strany jedna velká hrůza a soupeř nám za stavu 9:0 zahazoval servis. Z potupy jsme se ale vzpamatovali nečekaně rychle, rozehráli se k dobrému výkonu a vyrovnali. Třetí set už byl z obou stran vabank. Za devítek šla dlouhá výměna, kterou ukončil výtlukem našeho bloku Martin Spilka. Když to zhodnotím, tak protože jsme spolu takto hráli poprvé, herně jsme neodehráli špatný turnaj. Chyběl jen lepší výsledek," řekl Jan Šperlík.
Největší naději na semifinálovou účast papírově i výsledkově živila domácí A sestava s Kamilem Kandou, Františkem Kalasem a Ladislavem Štěpařem. "Jako první domácí trojice jsme byli nasazeni do čela jedné ze skupin. Herně to nebylo z naší strany špatné, vyhráli jsme základní skupinu. Tím, že jsme šli z prvního místa, netýkalo se nás osmifinále a hráli jsme až poslední čtvrtfinále. Bohužel se na nás dlouhá pauza v turnaji podepsala a nedokázali jsme se na čtvrtfinále připravit. Podle toho vypadal první set, kde nás soupeř přejel. Další set už byl vyrovnaný, ale stále jsme jen až do devítek dotahovali. Bohužel jsem na setbolu neodhadl situaci a zkazil. Soupeř hrál dobře a lepšil se zápas od zápasu. Prohrát s vítězem turnaje není ostuda," okomentoval výsledek František Kalas.
I přes brzké vyřazení si hrající ředitel Kamil Kanda průběh turnaje pochvaloval. "Letošní jubilejní ročník se povedl parádně. Spokojenost je s účastí i průběhem, kde nedošlo k žádné nečekané události ani pochybení. Přispěl k tomu jak pořadatelský tým tak rozhodčí. A samozřejmě i hráči. Drtivá většina zápasů od čtvrtfinále výše se hrála na tři sety, hodně z nich se rozhodovalo až za devítek. Díky tomu se turnaj o něco natáhnul, ale divákům se jistě takové vyrovnané zápasy musely líbit. Vládla příjemná atmosféra a i po turnaji jsem cítil, že hráči odjíždí spokojeni. Myslím, že jsme důstojně uzavřeli šestou dekádu slavného turnaje," řekl.