Rozhovor s nahrávačem vítězné sestavy 60. ročníku Šacung Cupu.
Přišel, viděl, zvítězil. A to hodně nečekaně. Řeč je o dorosteneckém výběru ČR, který pro turnaj sestavil trenér juniorského nároďáku Michal Doucek. Vlastně v celé historie tohoto turnaje nenajdeme tak mladého vítěze. S 19letým Filipem Hokrem a 16letým Lukášem Tolarem si zlato přisvojil i 17letý nahrávač a polař Filip Seidl.
Filipe, tři dorostenci se dají dohromady a vyhrají nejprestižnější letní mužský turnaj. Co na to řekneš?
Je to neskutečné, s tím jsme rozhodně nepočítali. Jsem rád, že se to povedlo.
Jak se zrodila nominace do vítězné trojice?
Dal nás dohromady trenér juniorské reprezentace Míša Doucek a jeli jsme.
Jaké byly vaše předturnajové ambice?
Tajně jsme doufali, že bychom to do čtyřky mohli dát.
Zpočátku turnaje to ale na vyšší mety ještě nevypadalo.
Měli jsme čtyřčlennou skupinu, ve které jsme porazili Šacung C a Vsetín A a docela hladce podlehli Čakovicím. To jsme ještě netušili, že se s nimi potkáme znovu ve finále. Ze skupiny jsme tak ze druhé příčky šli v osmifinále na Dolní Počernice a mohli se s turnajem loučit. Ve třetím setu jsme totiž prohrávali už 7:9, ale ještě to dokázali otočit. Pak přišlo čtvrtfinále se Šacungem A a tam jsme první set zahráli výborně, ve druhém soupeř zkazil za devítek setbol.
Zvládali jste klíčové koncovky a začali získávat půdu pod nohama. Jistě šlo nahoru i vaše sebevědomí...
Jak jsme porazili první domácí trojici, začali jsme si hodně věřit.
V semifinále s obhajující první čelákovickou sestavou si nastupoval proti svým oddílovým spoluhráčům. Jaké to bylo?
Těžké. Moc se mi proti klukům hrát nechtělo.
Byl to ale hodně divoký zápas. První set porážka 5:10, druhý výhra 10:3, ve třetím na ukazateli devítky...
První dva sety byly jak na houpačce. A třetí, ten byl o štěstí, které se znovu přiklonilo k nám.
Aby se ještě před finálem situace zdramatizovala, Filip Hokr si zlomil prst na ruce a trenér musel řádně zahýbat sestavou pro finálový mač. Na blok šel Lukáš Tolar, Filip do pole a ty na podání.
Nám to ale paradoxně neuškodilo. Ve finále se ukázalo, že Filip je nejen dobrý u sítě, ale je i výborný vzadu.
První set finálového souboje ale byl kopií předešlého souboje s Čakovicemi ve skupině.
Nějak nám to nesedlo, možná jsme si přestali věřit.
Asi i nejen kvůli Filipovi Hokrovi, který letos hraje v dresu Oranjes, jste ve finále měli silnou podporu domácích fandů?
Cítili jsme jí. Jsou tu hodní fandové, kterým tímto chci poděkovat za podporu a těšíme se na ně další rok.
Druhý set finále se stal vaší kořistí, třetí šel na devítky. Co zápas rozhodlo?
Možná naše nucené změny, které se ve druhém a třetím setu ukázaly účinnými. Navíc i přes horko jsme na tom byli dobře fyzicky. Když třetí set došel zase na devítky, moc jsem ve výhru nevěřil, protože oba týmy hrály na útoku dost nekompromisně a Zdeněk Kalous se umí v klíčových chvilkách prosadit. Asi nám už poněkolikáté pomohlo štěstí a Zdeněk zkazil.
Je výhra na Šacung Cupu nejcennější ve tvé dosavadní kariéře?
Mám z toho větší radost, než když jsem vyhrál mistrovství republiky dorostenců.