Rozhovor s novou posilou klubu Matějem Prachárem.

Šacung jako slavný klub láká i hráče mimo hranice republiky. V jeho barvách si tak zahrál i třeba reprezentant USA Alexander Skultety. Nejpočetnější zahraniční zastoupení má zatím ale Slovensko. Jména slovenských reprezentantů Richarda Makary, Pavla Zvončeka nebo Milana Černoty, kteří oranžový dres oblékali či ještě stále oblékají, pro ročník 2020 rozšíří devatenáctiletý juniorský reprezentant Matěj Prachár. Svůj první start za benešovský klub zapsal na mezinárodním turnaji Poslední smeč v Praze.

Matěji, co tě přivedlo do dresu Oranjes?

Podařilo se mi dostat v Praze na 2. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Chtěl jsem studium vhodně zkombinovat s nohejbalem, což se mi také podařilo. Mojí prioritou bylo vyzkoušet si českou mužskou extraligu. Jsem rád za šanci, která se mi otevírá.

Tvým vrcholem je zatím působení ve slovenské juniorské reprezentaci.

Česká extraliga je bezpochyby nejlepší ligová soutěž na světě, proto jí stavím ještě výše.

Slovenskou extraligu jsi už okusil v dresu KAC Košice. Jaká je vlastně její úroveň?

I když se říká, že její úroveň klesá, úplně bych to tak neviděl. Objevují se nové týmy, určitě se udržela nějaká konkurenceschopnost. Rozdíl oproti české nejvyšší soutěži ale existuje. Některé slovenské přední týmy by ale dokázaly konkurovat těm českým.

Tvým hlavním herním postem je blokař a smečař, jak jsi na tom s obrannými činnostmi a přípravou útoku?

Tam si zase ještě tolik nevěřím, ale pracuji na zlepšení.

Na blokařském postu ve trojicích v české extralize působí hráči s výškou kolem 190 cm i více. Kolik vůbec měříš ty?

Přesně nevím, je to někde mezi 185 a 190 centimetry.

Před chvilkou jsi ukázal rozštěp. Absolvuješ nějakou speciální tělesnou přípravu?

Vůbec. Podařilo se mi v nohejbalu takto roztáhnout a teď už to jen udržuji. Stačí se jen před tréninkem poctivě protáhnout.

Co ti naopak bude pro smeč a blok možná bude chybět, je hmotnost. Fyziku ošidit nelze.

Je pravdou, že pro důraznější souboje nad sítí jsou kila potřeba. Ty mi asi chybět budou. Zatím jsem souboje ustál, ale možná mě někdo důraznější odhodí.

Je ti bližší disciplína dvojic nebo trojic?

Hodně záleží na tom, co mi zrovna jde lépe. Dvojky jsou více pro univerzály, tam kromě ofenzivy musí hráč mít na úrovni i druhou složku herních činností. K defenzivě se v nich dostanu mnohem více než ve trojkách. A upřímně, také mě baví balony chytat.

Jak jsi na tom s disciplínou jednotlivců? Ve tvém novém týmu moc dobrých singlistů není, tady jsou dveře otevřené dokořán.

Singl není zrovna moje parketa, moc mi nejde. Jednak můj příjem pro singl není tak dobrý a technika útoku je zde dost odlišná od dvojek nebo trojek. Nemám to nakopáno.

A baví tě vůbec singl?

Raději mám dvojky a trojky.

Je pro tebe příjemnější hrát v sestavě se stejně starým hráčem, nebo dáváš přednost zkušenosti?

V principu je mi to jedno. V Košicích jsem začínal s vrstevníky a když někteří potom odešli, hrál jsem se staršími spoluhráči.

Přicházíš do týmu, hrajícím na rozhraní play-off a play-out, který prochází velkou generační obměnou. Omlazený kádr to asi nebude mít snadné?

Těžké to určitě bude. Doufám, že boje o udržení se nás týkat nebudou. Vidím kolem sebe šikovné hráče a věřím, že sezónu zvládneme dobře. Mým cílem je zabydlet se v základní sestavě.