Čtvrtá červencová sobota je v nohejbalovém kalendáři vyhrazena nejstaršímu mezinárodnímu turnaji, hranému na posázavské osadě Šacung. Letošní 58. ročník se stal zejména soubojem domácích a čelákovických sestav. Úspěšnější byly ty domácí, které braly zlato a bronz. Druhý středočeský klub odvezl stříbro a bramboru.

Rovnice, je-li hezky na Meridě, na Šacungu bude pršet, platila i nyní. Jenomže turnaj mužských trojic Šacung Cup svůj poslední neodehraný ročník datuje před rok 1990. Ani dešťová přeháňka tuto bilanci nezměnila. Na start turnaje se postavilo 12 trojic, včetně jedné rumunské. Základní skupiny dopadly podle papírových předpokladů, přímý postup do čtvrtfinále si zajistily sestavy Startu Praha, Čakovic, Čelákovic A a obhajující první domácí trojice.

Tři ze čtyř osmifinále proběhla podle jasného scénáře. Příšovice se vypořádaly s čelákovickou třetí sestavou (Löffelmann, Čuřík, Hejtík), Čelákovice B s juniorským výběrem, tvořeným dorostenci (Ungermann ml., Truc, Šperlík), Šacung B se Salontou (Nagy, Sorean, Purja, Lazau, Bence). Jediným vyrovnaným mačem se stal souboj dvou domácích sestav, který ve třetí sadě prohráli tři leváci (A. Fürbacher, M. Krunert, Tůma). Pro vítěznou sestavu to ale bylo vítězství z kategorie pyrhových, pro smečaře Kandu musela dojet sanitka (přetržená achilovka).

Také čtvrtfinále přineslo souboje snadné i těžké. Čelákovice A se s Příšovicemi (Kačírek, Zelba, P. Kučera) trápily jen v prvním setu, další derby Šacungů skončilo porážkou čtvrté sestavy (Špírek, Zajíc, Doucek). Postup neunikl ani druhé čelákovické formaci, té podlehl Start (Chalupa, M. Kaděra, Nováček) po minele nahrávače za devítek. O devítkovém stavu se hovořilo i po utkání domácí druhé sestavy s Čakovicemi (Souček, M. Kučera, Sehrig), kde po sporném verdiktu rozhodčího v posledním možném míči se dlouze na hřišti diskutovalo, ale nařízený nový míč dopadl pro domácí.

Turnaj zpestřil souboj sparťanských fotbalistů (Zelenka, Jun, Pospíšil) s výběrem 1. ligy žen (Zachová, Doležalová, Matysková), který ve třetím setu skončil výhrou ženské sestavy.

Semifinálové souboje se staly minisouboji obou středočeských extraligových zástupců. V mači áček se lépe vedlo obhajující domácí sestavě, u béček tomu bylo naopak. Třísetovou bitvu o bronz nakonec pro sebe rozhodla druhá domácí sestava.

„Musím říci, že na začátek turnaje mi připadlo, že nehrajeme jako sehraná ligová sestava. Byla tam spousta hluchých míst a nepřesností. Postupně se to ale v průběhu turnaje zlepšovalo a cítil jsem, že se některé naše zápasy musely divákům líbit. V zápase o bronz jsme měli problémy s příjmem soupeřova podání, hráli víc odzadu, ale paradoxně nám to vyhovovalo. Jsem spokojen s hrou i umístěním," popsal cestu k bronzu FRANTIŠEK KALAS.

Finálový zápas nesl otázku, zda obhájce v silně obměněném složení bude stačit na roky sehranou čelákovickou trojici, kterou navíc hnala touha konečně se zapsat na listinu vítězů turnaje. Mač přinesl urputný boj, kde v prvním setu obhájce prohospodařil čtyři setboly. Ve druhém ale podobné selhání nepřipustil, a tak zápas dospěl do zkrácené sady. V ní Čelákovice měly k dobru dva mečboly, ale nakonec ruce nahoru vylétly od domácí trojice.

„Začátek turnaje nás nezastihl v dobrém rozmaru. Pomalu jsme se rozehrávali, ale z mé strany to nebylo ideální i nadále. Naštěstí moji spoluhráči mě táhnuli až do finále. V prvním setu jsme se vyhrabali ze čtyř setbolů soupeře a druhý prohráli. Ve třetím setu jsme naopak my prohýřili náskok 8:6 a ještě 9:8. Dostal jsem od Radka parádní nahrávku nad síť bez bloku do klepáku, ale netrefil to a soupeř nabídku využil. Už delší čas přemýšlím o tom, že nejsem turnajový typ. Nemám rád hrát, pak stát, pak se zase rozhýbávat a to celé několikrát za turnaj,“ řekl MARTIN SPILKA, jeden z velkých čekatelů celkového vítězství.

„Ještě ve čtvrtek jsme nevěděl, zda s námi bude hrát Petr Stejskal. Pro zdravotní problémy to nakonec nedal a my narychlo pozměnili Liborovi jeho rodinné plány. Do turnaje jsme šli s plánem pokusit se o nejvyšší příčky. Jirka je takový dobrák, že nás vytáhnul z nohejbalového hrobu na turnaj, kde je každý obložený. Moc jsme mu nepomáhali, hrozně nás s Liborem trápil příjem. Bylo to jak na houpačce. Postupovali jsme turnajem do semifinále, kde proti Čelákovicím A rozhodl Jirkův útok. V kleci mu to sedí a naopak mladý Matura hrál s respektem. Nezachránil to ani Kolenský z druhé vlny. Ve finále jsme neskutečně zazdili vyhraný první set. Šlo to za mnou s Liborem, prali jsme se s příjmem servisu. Čelákovice dávaly jeden prudký, jeden přeskakovací, mají to dobře nacvičené. Klobouk dolů před Jirkou, že se s tím dokázal vypořádat. Rozhodlo to, že po tom prvním setu jsme se nesesypali, ale dokázali to urvat. Měl jsem po vyhraném finále neskutečnou radost, byl to krásný dárek k mým čtyřicetinám. Je to můj největší úspěch kariéry. Chtěl bych tímto Jirkovi a Liborovi poděkovat,“ netajil radost PAVEL JEŽDÍK.

Spokojenost byla znát i u loučícího se ředitele turnaje VÁCLAVA KANÁSE. „Diváci, kterých se letos sešlo výrazně více než loni, mohli vidět kvalitní zápasy. Těší mě, že kromě zkušených hráčů jsme mohli vidět v akci i nové mladé tváře, o kterých za pár let jistě uslyšíme ještě výrazněji. Potěšila i exhibice fotbalistů proti holkám. Chtěl bych poděkovat svému pořadatelskému týmu, který fungoval výborně. Méně už nás potěšilo, jakým způsobem neunesl spornou porážku jeden z účastníků. Každý ví, že právě pro objektivní rozhodování náš turnaj nepískají poražení hráči, ale zveme svazové rozhodčí. Jako vedení turnaje nemáme možnost měnit jejich rozhodnutí ve hře. Co mě však nejvíce mrzí, je další vážné zranění Kamila Kandy, který měl nejen turnaj, ale i celou sezónu dobrou formu.“

Konečné pořadí turnaje:

1. SK Šacung Benešov 1947 A (Doubrava, Ježdík, Chytra)
2. TJ Spartak ALUTEC KK Čelákovice B (Spilka, Flekač, Šafr)
3. SK Šacung Benešov 1947 B (Nepodal, Kalas, Voltr)
4. TJ Spartak ALUTEC KK Čelákovice A (Matura, Kolenský, Holas)

Fotogalerie: