Že nohejbal občas bolí, dobře ví řada hráčů. V extraligovém utkání s Modřicemi se o tom přesvědčil i hráč mužského A družstva Lukáš Flaks.

Když se to, tak se to. Na extraligové utkání do Modřic odjel Šacung, oslaben o pětici hráčů základní sestavy a trenéra. Podobně na tom bylo i béčko klubu, které ten den hrálo derby. Díky tomu tak áčko nastoupilo nejen oslabené kvalitativně, ale i početně. Jedním z mála zkušených hráčů byl Lukáš Flaks. Jenže ten hned v první dvojici musel řešit zdravotní komplikace.

"Ve dvojici s Míšou Nepodalem jsem si při vybírání míče v poli obnovil dřívější zranění kyčle. Nebylo to sice nijak vážné, ale bolelo to a bolest mě limitovala zejména při útočné činnosti. Jako menší smečař potřebuji hrát ve větších rozsazích a to teď nešlo. A to ještě bylo dobré proti druhému dni, kdy to přišlo k sobě. Celý týden mě to bolelo," popsal strasti Lukáš Flaks. 

Jenže Flaksovo martýrium nekončilo. "V zápase trojic proti Matkulčíkově sestavě jsem se na bloku musel přemisťovat mezi útočícími Matkulčíkem a Müllerem. Mají to dobře sehrané, umí to oba z rychlé nahrávky a blokař musí být také dost rychlý, aby je stíhal. Při jedné takové akci soupeře jsem přebíhal k Matkulčíkovi a už nestihl správně postavit blok. V době úderu jsem byl přetočený a už jsem si blokem nekryl hlavu. On zrovna kopnul skákaný klepák nártem a míč mě trefil do temene hlavy. Upadl jsem a když jsem se zkoušel zvednout, hrozně se mi zamotala hlava a znova jsem ležel. Nebyl jsem schopen udržet rovnováhu. Během oddechového času, který rozhodčí nařídil, mě kapitán musel pomáhat, abych se mohl opláchnout. Protože jsme už neměli hráče na vystřídání, spoluhráči chtěli zápas skrečovat. To jsem nechtěl a ukecal je, že to dohraju v poli. Vedli jsme 9:8, pak mě ale smolně trefil míč od soupeře, který letěl do autu. Chtěl jsem uhnout, ale tělo mě neposlouchalo. Ve druhém setu to bylo také vyrovnané a protože jsem chtěl pomoci více, zkusil jsem zase smečovat a blokovat. To už se nic nepřihodilo, ale i tento set jsme prohráli. Přijel jsem domů, hlava bolela, ale příznaky otřesu mozku jsem neměl. Druhý den už to bylo dobré, ale to se zase ozvala kyčel..."

Nic pro slečinky, na tom se asi shodneme!